Příspěvekod Zeck » 30 kvě 2018, 04:00
U řady jsem se od prvního promíchání regulérně nudil a finále jsem měl navíc úchvatně vyspoilerované od jednoho místního pašáka, takže jsem si ho skutečně parádně "užil".
Jedno z nejsilněji obsazených finále za poslední dobu (řeč je o těch dvou v porovnání se zbytkem řady, ne s řady jinými). Bohužel to silné finále následovalo po jedné z největších herních frašek, kdy po sloučení šlo aktivní hráče spočítat na prstech jedné useknuté ruky díky dvojnásobnému promíchání kmenů, které opět vyrazilo potenciální kvalitu už před sloučením a tu zbylou přeživší poslalo do situací, kdy toho díky počtům už moc nezmohla. Zásluhy finalistů jsou tedy poměrně degradovány nulovým odporem, který zažívali po celou cestu do finále. Veřejný nejsilnější pár ve hře od prvního dne a ten dojde do finále díky ani ne tak vlastní schopnosti všechny obehrát, ale spíš díky neschopností všech okolo, kteří obehrát ani nepotřebují. To myslím vypovídá o herní kvalitě řady více než dost.
Dom a Wendel měli v celém sloučení jediného silného soupeře, se kterým se museli popasovat a potvrdit tak svojí kvalitu. Tím soupeřem byl pro jednoho ten druhý, ani jeden se toho druhého zbavit nedokázal a finále skončilo nerozhodně, což je myslím dost vtipná ironie té nudy, kterou jsem sledoval. Kmenovky byly ve většině případů střílení kachen díky počtům, kdy snad jen to nerozhodné finále mi jakžtakž nadzvedlo ptáka, který se ovšem vzápětí ihned znovu apaticky položil. Teď zpětně mi přijde až komické, že se ještě v době starého webu na diskuzních fórech podivovali fanoušci nad tím, že Probst kontroluje hlasy a seřadí je tak, aby je vytahoval co nejvíce atraktivně. Důkaz místo slibů. Wendellovi jsem to vítězství nakonec přál lidsky přece jen o něco víc (oba mi byli upřímně u prdele), protože Dom byl až moc okatý herec, který to hrál jak na diváky (chtěl vypadat epicky, tak přehrával), tak na spoluhráče, čehož si evidentně všimli i oni.
K některým hráčům řady:
BRENDAN: Jeden z těch "vůdců" kmene typu Savage ze straších řad. Dominantní v rozhodování od prvního dne, podobný typ hráčů se má dostávat do sloučení a tam něco předvést, třeba jen konkurenci silným alternativám z druhého kmene a tím pobavit diváka. Ne položit pochodeň poté, co je po dvou úvodních porážkách kmene nalosován do kmene nového, kde ho vyrazí pět imbecilů, kteří do sloučení a po něm neudělají absolutně nic.
STEPHANIE : To samé v bleděoranžovém. Byla mi lidsky nesympatická, ale chtěla (nebo o tom alespoň mlela) podrážet a dělat velké kroky už v úvodu hry. Skončila opět na tom, že si vylosovala mizerný šátek. Vsadím se, že hráčka s podobnými ambicemi by po sloučení minimálně měla chuť konkurovat tomu dominantnímu páru, na rozdíl od těch ovcí, které ani nenapadlo po něm jít.
LIBBY : Opět hráčka, která nedostala prostor, protože místo aby si po sloučení mohla najít své místo, mizerné počty díky promíchání ji k tomu nedaly šanci a byla rázem na dně, aniž by věděla proč - já jo, kvůli těm počtům. Mohla být skvělá a potvrdit tak obavy protihráčů, mohla to být další zbytečná holka na okrasu, která neudělá vůbec nic. Těžko to ale člověk pozná, když nedostala ani přirozený prostor něco dokázat.
MICHAEL: Asi jediný hráč z kmene Malolo, který došel podle papírových předpokladů zhruba stejně daleko jako kdyby se kmeny nemíchaly, ovšem pouze díky vlastnímu vypětí všech sil. Takže je otázka, co by zvládl kdyby přišel do sloučení v lepší situaci a ty síly napnul až v něm, ne od prvního týdne na ostrově. Podělanej Mirek Dušín, který byl aktivní a sympatický, edit z něj dělal uvědomělého hrdinu, sám mluvil jako třicátník s dvěma dětmi. Měl ale obstojné postřehy na finálové kmenové radě, ve hře se vyznal a Probst z něj měl erekci, ten se 100% minimálně jednou vrátí. Jen škoda, že hráči jako on už nejsou hrou chráněni v kmenové fázi, protože stačilo málo a asi nejlepší objev řady, který neseděl ve finále, mohl vypadnout mezi prvními.
JAMES: Další hráč, který dojel na promíchání a měl co nabídnout. Jeho kritické myšlení a uvažování kdy jako jeden z mála (správně) nevěřil Domovi ani slovo, tak chybělo v tom sloučení, kde byly jen myšlením nekritické ovce.
LAUREL & HARDY: Nejsměšnější figurka celé řady, která měla 3x možnost přebrat početně hru do vlastních rukou a neudělala to ani jednou, protože se posrala strachy. Došla do finále, ve kterém nedostala ani jeden hlas, přesně jak od poloviny sloučení sama předpovídala. Kdyby vypadla už v kmenové fázi, hra by byla mnohem atraktivnější, protože právě ona jí iracionálně a kontraproduktivně pro vlastní hru kurvila ze všech nejvíc. Zbytečná hráčka a účastník sloučení číslo 1.
DONATHAN: Zábavný gay, který měl odkvákat ten svůj příběh v kmenové fázi a tam taky zůstat, protože v soutěžích byl ubohý, hrou nepohnul když k tomu měl s Laurel příležitost (respektive ji dostatečně nezdůraznil, že tak učinit musí právě v tu chvíli) a posléze se zbláznil a začal dělat iracionální a směšné kroky včetně aliance, ve které je jen on sám proti čtyřem, čímž potvrdil, že byl jen zbytečný hráč a účastník sloučení číslo 2.
JENNA: Stupidní bytost, která svůj vděk za to, že jí někdo chce zachránit projeví slovy: "To je ale blbeček, je dobře, že díky tomu vypadne" a pak vypadne ona, protože je tak debilní, že s ní může manipulovat i desetileté dítě s downovým syndromem. Nic víc než zbytečná hráčka a účastník sloučení číslo 3.
ANGELA: Zbytečná hráčka a účastník sloučení číslo 4. Taková Laurel ve fialovém, která těsně před finále vykecá Domovi, že se na něj chystá blindside a ona je jedním z těch, kteří to chtějí provést. K představě o její neschopnosti snad ani víc dodávat nemusím. Nechápu kde tyhle lidi Probst vyhrabal, ale měli neskutečnou schopnost projevovat se jak retardovaní a zahazovat vlastní hru ve prospěch lepších hráčů.
BRADLEY : Fantastický kokot, na kterého se skvěle dívalo, ale být s ním by člověk nechtěl ani pět minut. Škoda, že se projevil jak imbecil těsně před sloučením a nedošel do něj. Mám pocit, že zrovna on by těmi stojatými vodami fialových zamíchat chtěl.
CHELSEA : Zbytečná hráčka a účastník sloučení číslo 5. Zachraňuje ji je ten perfektní ksichtík, který mi přinášel asi jedinou radost při sledování těch nudných epizod.
CHRIS : Asociální egomaniak, který hrál příšerně špatně, ale divákovi alespoň jako jeden z mála nabízel nějakou akční zábavu, i když z hlediska hry byl naprostý vtip.
DESIREE : Zbytečná hráčka a účastník sloučení číslo 6, která udělala jeden zásadní krok a pak skončila. Pokud by byla v normální řadě plné normálních hráčů a ne těch loserů, kteří se do sloučení dostali, pravděpodobně by s nápadem otočit hrou uspěla a pak by už tak zbytečná nebyla. Kolem sebe ovšem měla abnormální dementy a tak skončila jako spráskaný pes, který se ani nedokázal vykecat z vlastní lži.
DOMENICK: Když měl rozhovor s Kellyn o tom koho vyhodit, měl jiný názor než ona a když mu Kellyn razantně oponovala, srkl si kávy, zamyšlené se podíval do ztracena a vtipně vyjadřoval svůj názor pobrukováním. Docela jsem se zasmál, dokud jsem u něj podobné teatrální výstupy neviděl v každé zpovědi na kamery. Šíleně přehrávající herec, kterého tato neupřímná póza v blízkosti kamer (především pak na kmenovkách) stála pravděpodobně vítězství. Zásluhy měl totiž stejné jako Wendell, ale příběh o moc lepší. Lepší, spíše ho uměl lépe prodat.
KELLYN : Chvílemi paranoidní, chvílemi emancipovaná, chvílemi neurotická, chvílemi loajální, chvílemi ochotná otočit hrou. Vůbec nevěděla co dělat a jak hrát, takže zbytečná hráčka a účastník sloučení číslo 7.
MORGAN : Taková ženská obdoba Doma a jeho mizerného herectví, kdy jsem si vážně užíval jak ji ta herecká póza zmizela ihned poté, co zjistila, že vypadla.
SEBASTIAN: Prostoduchý ocas, který byl jen zbytečný hráč a účastník sloučení číslo 8.
WENDELL: Pokud by nechtěl zapůsobit na porotu a nepředal ten naprosto zbytečný náhrdelník imunity Laurel, o které věděl, že nevypadne, jen aby ho ona na oplátku z pocitu loajality vzala do finále na úkor Doma, pokud by vyhrála poslední souboj o imunitu a nerozdělával se ten debilní oheň, pravděpodobně by ten hlas od Laurel nedostal. To píšu proto, že nevím jak jednoho ze dvou nejlepších hráčů řady pochválit a za jaké herní kroky, protože mě fakt vůbec nic nenapadá. Jo, našel imunitu a vyhrál asi dvě soutěže.
Sečteno a podtrženo. Dva kvalitní hráči v nejtěsnějším finále historie. V řadě, ve které podle mých subjektivních měřítek stálo z 13 hráčů ve sloučení 8 za naprosté hovno, protože ani nehráli. A jednu hráčku nemám na základě čeho hodnotit. Takže když se tak zamýšlím, vážně jsou ti dva finalisté skutečně tak kvalitní a dominantní, nebo byli jen lepší než ta hovna, která ani nehrála? Ti dva se chlubili výhodami, že dokázali vyrobit falešné imunity, prozrazovali, že mají imunity tajné prvoplánovým spojencům nebo jen příslušníkům dočasné aliance na potkání, takže mám neodbytný pocit, že pokud by neměli v řadě Laurel nebo Angelu, které je iracionálně varovaly a vše vykecaly ve vlastní neprospěch, ani jeden z té "kvality" do finále nedošel. A to i v řadě, ve které z 13 hráčů ve sloučení 8 nehrálo nijak. Jak by si tedy vedli v řadě, ve které by hrál každý?
Ne, ta řada je mizerná a ti dva jen jednoocí králové mezi slepými. Až mi to nebezpečně připomíná Robinsonův ostrov, kde po sloučení hrál jediný člověk mizerně a zbytek nehrál nijak, přesto s tou mizerností dokázal porazit tu konkurující pasivitu a neschopnost.
Hodnocení řady:
***** 40%