TAR 23: Rozhovor s 8. vyřazeným týmem

leojamallarge

8. vyřazený tým to sice dotáhl dost daleko, zůstal ale před branami finále. Svým fanouškům však s radostí zodpověděli pár otázek.

Jak vám bylo, když Amy pomáhala Nicole splnit Roadblock, který by sama nejspíš nezvládla? A na trochu pozitivnější notu: Jak vidíte budoucnost s vašimi novými „přítelkyněmi“?
Jamal: Bylo docela těžké sledovat, jak úkol pro jednu osobu plní dva lidé. Ukázalo se, že bychom je zvládli porazit, kdyby si navzájem nepomáhali na každém kroku. Co se týká královen ledové plochy, budou z nás přátelé po zbytek života, zůstáváme s nimi v kontaktu.
Leo: Myslím, že to všechno závisí na úhlu pohledu. Ze strategického hlediska bylo pro Nicole skvělé, že měla někoho, kdo jí pomáhal s Roadblocky. S největší pravděpodobností bychom byli ve finále, kdyby si každý plnil Roadblock sám, protože to opravdu nebylo snadné. Jsem si jistý, že Ally a Ashley by nám pomohly, třeba kdybychom v předchozí etapě všichni plnili úkol s make-upem. Udělali jsme si nové přátele na celý život. Mluvíme spolu denně, máme společné vzpomínky. Závod pro nás určitě udělaly mnohem více zapamatovatelný a nám bylo ctí, že jsme to mohli prožít s nimi. Máme v plánu společný výlet do Vegas, takže si užijeme ještě spoustu zábavy.

Měli jste takový skvělý náskok v posledním Roadblocku se stavbou robota. Přejete si, abyste bývali neporadili druhému týmu, kde byla miniaturní verze?
Jamal: Je v naší povaze, pomáhat druhým, nemyslím si, že by to Marii dvakrát pomohlo. Ona nám navíc nikdy nic zlého neudělala. Máme Marii a Tima rádi!
Leo: Ano, měli jsme skvělý start a dodnes mě to straší. Jsme si jistý, že kdybych jí to neřekl, koupili bychom si tím trochu více času, ale ke konci jsme se s Marií a Timem docela spřátelili. Jen lituji, že se to nestalo dříve během závodu, stala by se z nás síla, se kterou by se muselo počítat. Mám Marii rád, ničeho nelituji.

Fandila jsem vám, přála jsem vám, abyste to vyhráli. Jak daleko jste byli za Nicole a Travisem v Japonsku?
Jamal: Jen 10 minut. Když se na to teď dívám zpětně, Speed Bump nám trval jen asi 12 minut, kdyby jsme ho neměli, všechno mohlo být jinak.
Leo: Díky, vážíme si toho. Byli jsme za nimi asi 10 minut, všechno mohlo být jinak, kdyby tam nebyl Speed Bump.

Pokud byste to mohli změnit, lhali byste znovu o U-Turnu? Myslíte si, že to vytvořilo zbytečně moc zlé krve?
Jamal: Byla to pro nás bezvýchodná situace. Abych řekl pravdu, byli jsme rozrušení, proto jsme použili U-Turn. Důvod proč jsme lhali byl, že jsme chtěli ukázat, že jsme stále hrozba a klidně můžeme použít U-Turn příště. Každý tým může použít jen jednou za závod U-Turn a u nás to zafungovalo. Amy se bála a řekla Travisovi a Nicole, nenechte je nás obrátit. Takže naše strategie fungovala.
Leo: Pokud bychom se měli rozhodnout znovu, nic bychom nezměnili. Jeli jsme sami za sebe, na vlastní pěst a to bychom neměnili. Bohužel jsme byli nuceni obrátit Brandona a Adama. Věděli jsme, že od té chvílie budou všichni proti nám a nikdo nám nebude věřit, že jsme to museli udělat. Pokud bychom je neobrátili, byli bychom vyřazeni. Další část lži byla strategie. Obrátit někoho jsme mohli pouze jednou za závod. Pokud by nám ostatní týmy uvěřily, že jsme U-Turn nevyužili, báli by se nás u toho dalšího. Hrálo to v náš prospěch, protože Amy byla hodně nervózní, bála se, že U-Turn využijeme, i když už jsme nemohli. To sice vyvolalo hodně zloby, ale nakonec to naši hru neovlivnilo.

Bylo to těžké zůstat tak pozitivní, i když byly všechny ostatní týmy proti vám?
Jamal: Některé týmy byly velmi odhodlané a soustředěné na to, aby nás vyřadily. Líbil se mi ten zvýšený tlak a někdy jsme se ptali sami sebe, co kdyby se to otočilo a ostatní by se soustředili na tým Boston nebo na Nicole a Travise. Zajímalo by mě, jak by dopadli, kdyby nemohli spolupracovat u posledních úkolů v závodě.
Leo: Bylo to vůbec těžké zůstat pozitivní. Ostatní byli motivovaní a bavili se, což přilévalo jen další olej do ohně. Jedním z našich největších cílů od prvního dne bylo komunikovat s místními obyvateli v různých kulturách a bavit se. Závod nebyl jen o vítězství 1 milionu dolarů, bylo to o zkušenostech, kulturách a všech výzvách. Všechno, co jsme dělali dávalo smysl. Měli jsme možnost zkusit si každodenní život těch lidí a bylo to úžasné. Chtěli jsme se ujistit, že necháme náš Afganimals otisk všude, kam jsme vstoupili. Nechtěli jsme jednat jako roboti a nevidět okolí, takže zůstat pozitivní, byl jediný způsob, jak toho dosáhnout.

Jaká byla vaše nejoblíbenější etapa závodu? Co bylo největší výzvou?
Jamal: Líbila se ni etapa v Rakousku a pěvecký Roadblock se sborem. Bylo to náročné, ale zároveň to byla zábava. Rakousko má bohatou historii a bylo krásné.
Leo: Mojí oblíbenou etapou byla rozhodně ta v Indonésii. Byla to úžasná etapa. Úplně jsem zapomínal, že závodíme. Ta energie tam byla úžasná, lidé byli úžasní, hudba byla úžasná. Bylo to jako návrat domů. Nejnáročnějším úkolem bylo najít nůžky v čajových polích. Po chvíli už jsem viděl všude jen čajové lístky. Nakonec jsme se dostali z prvního místa na poslední. Doufám, že už nikdy nebudu muset hledat zahradní nůžky.

Angie

Angie

Velká fanynka nejrůznějších reality show a seriálů všech možných žánrů, redaktorka tohoto webu a moderátorka fóra.

1 komentář

  1. Tereeeza

    Nejdřív jsem je neměla vůbec ale vůbec ráda, byli mi nesympatičtí, ale to se nějak změnilo po jejich prvním etapovém vítězství, od té doby jsem jim v jistých okamžicích dokonce i fandila.:) Opět je to spoustu kdyby, ale šanci dostat se do finálové trojky měli a to ne malou.:)
    Líbí se mi, jak udržují vztah s ledovými královnami, všechny ty zážitky je určitě hodně spojily a z rozhovoru působí hrozně v pohodě. Ráda bych je klidně někdy viděla znovu.:)

    Thumb up 0 Thumb down 0 Přidávat palce mohou pouze přihlášení uživatelé.

Napsat komentář