Whodunnit?

(ČLÁNEK NEOBSAHUJE SPOILERY)Téma hry na vraždu, je v dnešním světě doposud stále divácky kladně přijatých kriminálních seriálů stále oblíbené téma a není divu, že se stanice ABC rozhodla z toho také něco vytěžit. Princip soutěže jako takový sice není ničím převratným. Podobně tematické vyšetřovací pořady se tu v minulosti už s větším či menším úspěchem vyskytovali. Co tedy nabídlo Whodunnit? Hned první je věcí, je samotné vizuální zpracování pořadu, které působí rozhodně lákavě. Pořad kombinuje prvky reality-show s poměrně efektními nahranými momenty vražd. Je sice pravda, že tato kombinace v první chvíli s dost nepřesvědčivými výkony hráčů působí dost roztodivně, ovšem dá se na celou věc brzy zvyknout.

Celé téma si asi nejvíce bere z románů Agathy Christie ať už stylizací místa od velkého honosného sídla s mnoha pokoji až po služebnictvo. V principu je pak především patrný román Deset malých černoušků a stejně jako v knize i zde jako v titulní básničce jeden hráč po druhém odpadává vrahovou rukou. Nakonec mají z domu vyjít „živí“ jen dva. Vrah a vítěz 250 000 dolarů.
Původně hra začíná se třinácti hráči, přičemž se jedná o typickou politicky co nejkorektnější směsku, co většina eliminačních reality show nabízí. Tudíž nechybí „povinný“ černoch, bývalá miss či nějaké americké „hrdinné“ povolání (bývalý policista). Hned v úvodu je jeden z těchto hráčů „zabit ze hry pryč“ a právě při jeho „ostatcích“ začíná hra samotná. Ta funguje v několika částech. Nejprve nabízí hráčům možnost vyšetřit jedno ze tří míst, kde hráč vyskytoval, poté mají možnost vyřešit nápovědu k vraždě. Po tomto vyšetřování pak hráči přijdou s teorií, jak se zločin stal. Kdo se přiblíží svou teorií nejméně je následně ze soutěže vyřazen, tím že je „zabit ze hry“.
V jádru věci je samotný princip vyšetřování zajímavý, ač místy se musí člověk pousmát, jak někteří hráči ve snaze působit co nejseriozněji opakují všerůzná „kriminálková klišé“ (Především scény z „pitevny“). Přesto jednotlivé úkoly, které jsou před hráče postaveny, jsou celkem chytře a zábavně provedeny (obvykle doplněny vrahovou básničkou) a tato poměrně stěžejní část celé epizody nemá problém absolutně zabavit. Co díl pak může spíše notně srazit je spíše zbytečná překombinovanost vraždy samotné. I to však později přineslo některé opravdu zábavné teorie (trénované opice!).

Samozřejmě nejzajímavějším prvkem však zůstává hra samotných hráčů. Jak je tomu dnes v podobných vyřazovacích reality show bývá i zde se záhy vytvořilo několik aliancí, které mezi si s sebou vyměňovali informace, strategizovali proti druhým a udržovali se ve stabilní paranoii. Samozřejmě kvůli nepřímému principu eliminací, tu nelze vysloveně někoho odstranit, přesto záhy se vyvinuly nejrůznější strategie polopravd a pololží, kterými se hráči jistily, aby nevypadli.
Jak jste si jistě mohli povšimnout, v celém článku jsem se spíše, než titulním Kdo to udělal? zabýval spíše principy Jak to bylo uděláno? a to bylo alespoň pro mě největší zklamání celého pořadu. O pachateli jednotlivých vražd se sice stále mluví, ale divák a v podstatě ani hráči samotní nemají žádnou šanci pachatele odhalit. Na konci svých teorií o zločinu sice pronesou svoji představu o totožnosti pachatele, ale jsou spíše jejich tipy na základě osobních pocitů. To také vede k naprosto odfláklému odhalení vraha v závěrečné části.

Na závěr se ještě zmíním o samotném moderátorovi show. Byl jím právě jeden z členů služebnictva, sluha jménem Giles (představuje ho herec Gildart Jackson). Paradoxně právě on je ze všech postaviček, které se v show objevily asi nejzajímavější. Oproti klasickým moderátorům, jak známe ze Survivoru či The Amazing Race výhradně komunikuje jen s hosty a nepřekonává čtvrtou stěnu. Je v podstatě spíše plnitelem rozkazů vraha a s tím směřuje naše „vyšetřovala“ skrze show.
Whodunnit? byla rozhodně povedená letní záležitost, která v celku pobavila během dílů samotných, ale – alespoň pro mě – finále může trochu srážet celé hodnocení řady jako takové. Pokud show dostane ještě jednu šanci, bylo by fajn právě na titulní otázce identity pachatele věnovat lepší práci a potom by to mohlo být skutečně perfektní.

osobní hodnocení pořadu: 70%

Pokud vás pořad zaujal můžete si ho stáhnout tady na fóru. O přesnějším principu hry si zase můžete přečíst v profilu tady na stránkách