Epizóda 7

Každé zadání, které primárně nespadá do žánru fantasy/sci-fi/horor, mě vždycky potěší. Přijde mi, že zvlášť v poslední době se hodně přehlíží využití maskérů/kostymérů i v běžné produkci, ať už jde o filmy akční, s lékařskou tematikou, apod. Takže gender swap, kterého jsme se regulérně dočkali, pokud mne má chatrná paměť neklame, naposled hned v první sérii, v kombinaci se Shakespearem, mi udělal radost dvojnásob.

Stevie mne nepřestává překvapovat. Do téhle plaché chuděrky jsem hlavně zpočátku příliš očekávání nevkládala, svou Hippolytou si mne ale získala, ty barvy byly vážně nádherné.
Meg konečně po delší době zanechala v porotě ryze pozitivní dojem. Ačkoliv z výše uvedených důvodů moc nemusím, když soutěžící za každou cenu sklouzávají do svého oblíbeného žánru (fantasy/sci-fi), tady to prostě sedělo a její vítězství bylo jednoznačně zasloužené.
Jasmine mě dostala. Nápad s slzami se mi na rozdíl od Glena líbil, přišlo mi to kreativní. Aplikace prostetiky byla bezchybná, ale bez ní se jí dařilo víc než snad s výjimkou top looks zbytku soutěžících. Škoda jen, že se chlapec předem neoholil.

Stejně tak bottom looks jsou jasná. Ricky mi iritoval už nějakou dobu a jeho Ofélie byla prostě příšerná.

A hodně mě pobavil Ben fotkou ze své přeměny. Kluk jeden ušatá.