Opět velmi povedená etapa, viděli jsme skoro jakoby dva závody.
Rob a Brennen a Maggie a Frank měli místa téměř jistá, nevím, co by se muselo stát, protože etapu začali ještě dříve, než se zbylé dva týmy z té předchozí vrátili. Dalším místem byl Peking, nestihli sice první let, ale stejně odlétali v okamžik, kdy Bill a Joe a Kevin a Drew prakticky začínali.
Frank a Maggie si od počátku udělali lehký náskok, prvním úkolem byla objížďka, oba týmy si vybrali ping pong, čekala jsem větší obtížnost, překvapilo mě, že to měl Frank tak rychle, ale kluci se s tím chvilku prali. Byla to sranda, úkol se mi líbil. Než dospěli k Zátarasu, museli si týmy koupit příslušné suroviny, nedali jim ale úplnou nápovědu, věděli pouze počet kusů, zbytek nepřečetli, oba týmy ale velmi rychle využily spoustu lidí na tržnici a prostě se k tomu nechaly dovést. Tak trochu to předpovídalo Zátaras, jeden z mých nejoblíbenějších úkolů (i v Survivor) - jídlo. Maggie i Brennen se toho velmi dobře zhostili, bylo povoleno zapíjení, tak to měli trochu ulehčené a mířili do cíle. Frank a Maggie první, Rob a Brennen druzí.
V tom okamžiku začínal závod i pro zbylé týmy. Ty se naopak rozhodly pro druhou objížďku, autobus, motorku a rikšu a celou dobu si týmy šly pěkně po krku, ale opět následovalo čekání do rána, takže se rozestup zase protáhl. S tržnicí si poradili také hravě, Kevin a Drew jako první vyráželi od Zátarasu, ale Bill a Joe měli štěstí na taxi i na dopravu, takže se dostali do finálové trojky.
Kevina a Drewa mi bylo hodně líto, ač se mi na začátku nezdáli, v průběhu jsem jim fandila a přála jsem jim to. Odešli ale s noblesou sobě vlastní, s rukou na zadku.
Nejméně to z finálové trojky asi přeju Billovi a Joeovi, ale jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne.