Survivor BvW – rozhovory s top 7 (1. místo)

Varování: Neotevírejte, pokud jste neviděli poslední díl Survivor: Blood vs Water. V době, kdy už se pomalu blíží start 28. série Survivora, se ještě pojďme vrátit k předchozí sérii. Máme zde poslední ze série rozhovorů s top 7. Tentokráte odpovídá samotný vítěz celé hry Tyson.

Jak to jde, pane milionáři?
Je to šílený, co?
Je to úžasné. Vlastně jsem si našel náš rozhovor s Tocantins a tam jsi mi řekl, že si pořídíš Ferreri a vykoupeš ho ve zlatě. Jdeme na to!
Chlape, cena zlata je teď moc velká. Nestačilo by stříbro? Nebo nikl?
Láme mi srdce, když vidím, jak se snižuješ tak krátce po svém triumfu.
Protože si nesplním sen v podobě Ferreri vykoupaného ve zlatě?
To mi zničilo celé odpoledne.
Gordone, nechci, abys tak trpěl. Řekni v CBS, ať mi dají víc peněz a jdeme na to. Ale vlastně to můžeme udělat s nějakým menším modelem. Jen si nejsem jistý tou neustále rostoucí cenou zlata.
Tak jo, začali jsme špatně.
Pojďme oslovit čtenáře, aby nám zaslali své zlaté mince, nebo zlaté zuby.
To můžeme.
Měli bychom začít Kickstarterem.
Líbí se mi, že to Ferreri nebude pozlacené, ale vykoupané ve zlatě.
Představuji si obří kleště, do kterých to auto chytíme a ponoříme ho do kádě se zlatem. A potom ho necháme uschnout na dvoře.
A pak už se jen zbavíme přebytečného zlata.
Stačí vytáhnout z kádě špunt.

Po finálové kmenovce ses musel cítit vážně dobře. Když jsi viděl Rachel, co jsi jí řekl?
Řekl jsem jí, že to byla dobrá trefa. A to taky byla. Až do té poslední kmenovky mi nedošlo, jak dobře jsem si vedl. Když jsem na tu kmenovku šel, myslel jsem si, že porota bude naštvaná a já nemám šanci na výhru. A poté, když jsem slyšel všechny otázky, říkal jsem si, že asi vyhraju. A legrace je, že pokaždé, když jsem dříve hrál, jsem se domů vrátil tlustší. V Tocantins jsem na začátku vážil 75 kg, a když jsem se vrátil domů, měl jsem 84 kg.
Takže rodina si myslela, že jsi vypadl hned na začátku…
Jo. A stejné to bylo i s Heroes vs Villains. Odjel jsem se 79 kg a vrátil se s 86. Ale tentokrát jsem se vrátil o 7 kg lehčí. Rachel podle toho odhadovala, že jsem musel dojít daleko a já jí řekl, že má dobrý postřeh. A rodiče jsem nechal, ať si věří, čemu chtějí. Bratr mi říkal, že táta pronesl něco ve smyslu: „No, myslí, že skončil druhý nebo třetí, protože pochybuju, že jemu by někdo dal hlas, aby vyhrál. Takže táta si vlastně myslel, že jsem moc velká sračka na to, abych to celé vyhrál.
Něco podobného jsem říkal v mých prognózách před začátkem série. Dost věcí ti hrálo do karet, ale nevěděl jsem, jak si povedeš na poslední kmenovce. No, zdá se, že sis vedl dobře. Odvyprávěl jsi příběh o tom, jak ses cítil, když byla Rachel vyloučena. Jak moc byl ten příběh skutečný a jak moc sloužil k získání hlasů poroty?
Všechno to bylo skutečné, ale zároveň to sloužila k získání přízně poroty. Bylo to vykalkulované, ale zároveň skutečné. Potřeboval jsem porotě ukázat, že jsem člověk. Takže dost lidí pak mluvilo stylem: „Jsi jako bůh, Tysone. Jsi tak nádherný a dokonalý ve všech směrech. A tohle přesně jsem potřeboval.
Nedal bych milion někomu, kdo je moc chladný a namyšlený.
Přesně tak.
To bylo chytré.
Potřeboval jsem jim ukázat, že jsem člověk. To mi hodně pomohlo. Ale ještě více mi pomohlo to, jak mluvili Monica a Gervase.

Chvíle, kdy ses Rachel zeptal, jestli se bavila, byla úžasná. Ale mám pocit, že to celkem poškodilo tvou pověst.
Jakou pověst jsem měl?
No, lidi si teď možná začnou myslet, že jsi hodný kluk.
Jo, vážně doufám, že tak daleko to nezajde. (smích) Možná budu muset hrát ještě počtvrté, abych získal zpět svou pověst zlého chlapce.
Krása. Mlátit děti, kopat štěňata…
Já normálně tak moc nebrečím. Ale z nějakého důvodu byl odchod Rachel a stále větší šance na výhru neskutečně emotivní.

Od chvíle, co ses zranil, jsme neslyšeli o tvém rameni. Jak na tom vlastně ke konci bylo?
Na samém konci jsem s ním mohl plně pohybovat, ale byla slabá. Neměl jsem v ní moc síly. Teď už v ní ale mám všechnu sílu a bolí to jen trochu. Byl jsem na magnetické rezonanci a bude zase úplně v pohodě. Nebudu mít nijak poškozenou chrupavku. Jen to bude chvíli bolet. Je mi 35 let, takže už se to nehojí tak rychle, jako dříve…

Gervase několikrát řekl, že si myslí, že tě může porazit. Co vedl tebe k přesvědčení, že můžeš ty porazit jeho?
Ani jsem si moc nemyslel, že bych ho mohl porazit. Jen jsem si myslel, že největší šanci mám s Gervasem a Monicou, protože spáchali stejné zločiny jako já. A navíc lidi na dně jsou vždycky hrdinové. Slyší jen jásot a chválu, takže kdyby se někdo z nich dostal na konec, měl by obrovskou šanci vyhrát. Když vidím, jak se hlasovalo, tak bych možná šel do finále s někým jiným, ale vážně jsem si myslel, že dojdu na konec s Gervasem.

Monica trávila hodně času s jinými lidmi. Dali jste jí prostor, aby uklidnila lidi ze dna, nebo vám tím dělala starosti?
Věděl jsem, že je opravdu s náma, ale vždycky prostě odešla. A mohli bychom jí pořád opakovat, ať zůstane s námi v přístřešku, což bude pohodlnější pro nás i pro ni, ale ona by vždycky řekla něco ve stylu: „Jdu na tři hodiny se Cierou na pláž. Budeme se bavit a uvidíte nás brečet, objímat se a smát se, ale nemusíte mít strach.“ Bylo to těžké, ale vždy byla se mnou a Gervasem. Jen prostě ráda trávila čas se všemi.
Porota se do Monicy pustila, že neví, kdo vlastně Monica je. Máš pocit, že ty a Gervase jste skutečnou Monicu poznali?
Myslím, že ano. Znali jsme pravou Monicu. Co jste viděli v televizi, to je skutečná Monica. Možná byla víc zdrženlivá, než by lidé chtěli, ale to je prostě Monica.

Dobře, pojďme na přiřazování slov. Gervase?
Upovídaný.
Hayden?
Dost lidí by řeklo „zuby“, ale moje jsou hezčí. A navíc nechci skládat někomu komplimenty, když nikdo neskládá zasloužené komplimenty mně. Ale řekněme zuby.
Monica?
Bojovná.
Ciera?
Neříkal jsem předtím, že je to pekelnice? Takhle staří lidé nazývají mladé o Halloweenu.
Takové děcko.
(smích) Jo! Malý vyděděnec.
Laura M.?
Masáž.
Tina?
O té by mělo zaznít něco pěkného…
Souhlasím.
Zaslouží si něco pěkného. Řekněme „láskyplná“.
Tu pověst si vážně zničíš.
Nepotřebuju žádnou pověst, chlape. Mám milion dolarů.
Vytas?
Říkal jsem ti, že mě porazil ve strečinku. Řekněme „jogín“. Tohle je na mě moc těžké. Potřebuju víc než jedno slovo. Minimálně jeden odstavec.
Já tady nejsem, abych říkal poslednímu přeživšímu, co má dělat. Můžeš dělat, co ti bude vyhovovat.
A ty potom moje slova překroutíš, abych vypadal jako idiot.
A abych já vypadal úžasně. Zkusme Rachel.
Sladký andílek.

Před poslední nocí si tě lidé pamatovali jako člověka, co předvedl obrovskou chybu v Heroes vs. Villains. Teď si tě pamatují jako šampiona. Jak budeš reagovat, když se tě někdo zeptá na Heroes vs. Villains?
(smích) To nevím. Vlastně mě to nezajímá. Řeknu, že to bylo hloupý, nasednu do svého zlatého Ferrari a to se nerozjede, protože bude moc těžké. Takže v něm budu jen sedět a říkat si „trhni si“.