DAVID (Davidové)
BI
Jméno: Bi Nguyen
Věk: 28 let
Bydliště: Houston, Texas
Povolání: zápasnice MMA
Zájmy: Čtení, cokoliv spojené s vodou a posilování.
Co ti leze na nervy: Lidi, co si neustále stěžují.
Popiš se třemi slovy: Silná, chytrá a zábavná.
Osobní úspěch: Kdybych si měla vybrat jen jeden úspěch, na který jsem nejvíce hrdá, bylo by to mé první vítězství. Byla jsem outsiderka. Hned v prvním zápase jsem stála proti soupeřce, která byla mnohem zkušenější než já. Porazila jsem ji a ona ukončila kariéru. Po tomto vítězství jsem získala svou přezdívku a základnu fanoušků. Od té doby jsem zvítězila už dvaadvacetkrát, ale na toto vítězství jsem nejvíce hrdá.
Životní inspirace: Má sestra Twee. Je houževnatá a tvrdě pracuje. Na vysoké škole se stále učila anglicky, při tom doučovala matematiku a stejně odpromovala s vyznamenáním.
Kdyby sis mohla vzít s sebou na ostrov tři věci, jaké by to byly a proč? Vzala bych si jednu ze svých oblíbených knih, nejspíš nějakou o psychické síle. Také bych si vzala náhradní spodní prádlo. Nakonec bych si vzala gumičku do vlasů, protože mi vlasy lezou na nervy.
Komu ze Survivoru se nejvíc podobáš? Benovi z 35. série. Jsem také fyzicky silná a asertivní, ale zároveň i tichá a všímavá.
Proč ses přihlásila do Survivoru? První série, kterou jsem viděla, byla S35: Heroes vs. Healers vs. Hustlers. Řekla jsem si, že bych si v takové soutěži určitě vedla dobře a dokonce ji i vyhrála. Kdybych ten pořad viděla dřív, určitě bych se přihlásila už před lety.
Jak chceš přežít v Survivoru? Jsem vynikající sportovkyně. Vyhraju většinu soutěží a budu skvělým přínosem pro tým. Do devítí let jsem žila na venkově ve Vietnamu, takže mám dokonalé přirozené schopnosti přežití. Později jsem se živila prodejem aut, takže dokážu přesvědčit lidi o tom, co chtějí a potřebují.
Jakožto bojovnice umím dobře taktizovat. Před bojem kromě fyzického tréninku také sledujeme a studujeme nahrávky bojů svých soupeřů, abychom zhodnotili a vymysleli správnou taktiku, jak je porazit. Nejlépe se však dokážu přizpůsobit.
CARL
Jméno: Carl Boudreaux
Věk: 41 let
Bydliště: Houston, Texas
Povolání: řidič kamionu
Zájmy: Rybaření, jízda na koni a hraní kulečníku.
Co ti leze na nervy: Když lidi vyfukují ze žvýkačky bubliny.
Popiš se třemi slovy: Objektivní, houževnatý a dobrodružný.
Osobní úspěch: Jsem šťastně ženatý už 12 let.
Životní inspirace: Můj otec, který vždy tvrdě pracoval a nedovolil, aby mu cokoliv zabránilo v péči o svou rodinu.
Kdyby sis mohl vzít s sebou na ostrov tři věci, jaké by to byly a proč? Fotku své rodiny, svatý obrázek a svou kapesní Bibli.
Komu ze Survivoru se nejvíc podobáš? Cirie Fields, protože se nikdy nevzdávala, i když měla pocit, že to nedokáže.
Proč ses přihlásil do Survivoru? Abych vyhrál milión dolarů a zlepšil finanční situaci své rodiny. Zbožňuju ten pořad a vždycky jsem se ho chtěl zúčastnit.
Jak chceš přežít v Survivoru? Myslím, že dokážu přelstít, přežít i přehrát všechny ostatní.
CHRISTIAN
Jméno: Christian Hubicki
Věk: 32 let
Bydliště: Tallahassee, Florida
Povolání: robotický inženýr
Zájmy: Klarinet, zejména v klasické hudbě. Vystupuji na koncertech a s orchestrem. Ve volném čase se věnuju programování. Jednou jsem napsal počítačový program, který měl mého psa naučit na kotec. Mělo to smíšený úspěch. Dál jsem zástupce mé přítelkyně šéfkuchařky – já krájím, ona vaří. Společně připravujeme výborná jídla. Nejspíš proto, že ona se stará o ty důležitější věci.
Co ti leze na nervy: Blahosklonnost, klišé a bezhlavé používání procent.
Popiš se třemi slovy: Intelektuální, žoviální a energický.
Osobní úspěch: Stephen Colbert si utahoval z mého robotického výzkumu ve své Večerní show. Řekl mi „šprte“ v celonárodní televizi. To by přece chtěl každý.
Životní inspirace: Moji hrdinové jsou mí rodiče. Bez debat. Oslavovali mé úspěchy, uklidňovali mě po neúspěchu a pomohli mi zpátky na nohy. Nedokázal bych spočítat, kolikrát mi poskytli svou podporu.
Kdyby sis mohl vzít s sebou na ostrov tři věci, jaké by to byly a proč? Dalekohled na pozorování ptáků. Nikdy jsem to nezkoušel, i když jsem o ptácích psal v jedné části své dizertační práce. Zní to jako příjemná relaxace. Grafickou kalkulačku – dobrý přístřešek musí mít základy v dobré trigonometrii. Taky by měl tedy mít základy v zemi. A nakonec tezaurus, abych mohl dávat směšná jména svým taktickým tahům.
Komu ze Survivoru se nejvíc podobáš? Stephenu Fishbachovi. O hře mluvil jako o zmateném víru aliancí a jeho vědátorská analýza hry mě vždy hřála u srdce. Sice nepíšu poezii, ale neměl bych nic proti tomu, kdyby mě někdo nazval „čarodějem“.
Proč ses přihlásil do Survivoru? Abych vyhrál a dokázal, že nezáleží jen na mém diplomu nebo životopisu – že jsem impozantní člověk, ať už mám odborné kvalifikace nebo ne. Také chci ve hře zanechat nějakou stopu a vymyslet nové způsoby taktiky. Já tu hru potřebuju a ona potřebuje mě.
Jak chceš přežít v Survivoru? Vyhraju díky své inteligenci, laskavosti a kreativitě. Rychle poznám hrozby a vymyslím způsoby, jak se posunout ve hře dál, přesto si však budu se všemi neustále udržovat pozitivní vztahy. Když se ocitnu v obtížné situaci, přizpůsobím se a přijdu na cestu ven. Co by se asi tak mohlo pokazit?
DAVIE
Jméno: Davie Rickenbacker
Věk: 30 let
Bydliště: Atlanta, Georgie
Povolání: manažer sociálních sítí
Zájmy: Plavání, turistika, jízda na kole, rybaření – prakticky jakákoliv venkovní aktivita, která zahrnuje mé psy husky. Dál Scrabble, cosplay a memečka!
Co ti leze na nervy: Nemám rád, když lidi rozhodují za mě, zvlášť když se ani nezeptají na můj názor. Nikdy nečekejte, že se jen tak svezete se mnou, když se budete chovat lhostejně. Donutím vás, abyste se zvedli a projevili iniciativu. Nic mi neleze na nervy víc než lenoši, co se chovají privilegovaně před těmi, kteří si všechno museli celý život odpracovat. A taky nemám rád, když mi někdo říká Dave nebo David místo Davie – takhle mě přece pojmenovala mamka!
Popiš se třemi slovy: Výjimečný, dobrodružný a vypočítavý.
Osobní úspěch: Můj online život. Vždycky jsem byl hrdý na své vystupování na různých sociálních sítích. Své účty nijak netajím – cokoliv, co o mně chce někdo zjistit, to může najít na některém z mých účtů. Mí nejbližší přátelé mi říkají „guru sociálních sítí“, protože znám všechny tipy a triky.
Příklady: zveřejňování informací ve špičce pro získání co nejvyššího počtu „lajků“, zaručené odpovědi od žen při kontaktu přes soukromé zprávy (jak s nimi úspěšně zahájit konverzaci přes SZ), nemluvě o poskytování té nejlepší zábavy přes pravidelná videa a příběhy.
Často mi přátelé říkají, že můj Instagram/Twitter/Facebook je jejich „nejoblíbenější kanál“, mou instagramovou přezdívkou (@iHateDavie) mě na ulici oslovují dokonce i cizinci. Sociální sítě jsou také ten důvod, proč mě zaměstnala jedna z nejlepších světových organizací pro veřejné zdraví. Můžu sebejistě říct, že tohle je nepopiratelně moje odborná kvalifikace a osobní úspěch.
Životní inspirace: Mým hrdinou je Rick Grimes, i když je to fiktivní postava. Hodně jsem se toho od něj naučil – od vůdčích schopností až po jednání s novými lidmi a přizpůsobení se novému prostředí. Rick je hlavní postava v seriálu The Walking Dead (Živí mrtví) a vede skupinu obyčejných lidí, kteří se díky jeho znalostem a zkušenostem stanou mnohem silnějšími.
Porazí všechny své nepřátele díky taktice a vypočítavosti. Rick je oddaný své roli, který mu skupina dala, a zároveň zaopatřuje svou rodinu a přátele, podobně jako já. Má své dobré i špatné dny, ale nikdy se nevzdává. Když mám nějakou krizi, vzpomenu si na Ricka – to mi pomůže ujasnit si mysl a přitom se i trochu pobavit.
Kdyby sis mohl vzít s sebou na ostrov tři věci, jaké by to byly a proč? Svou foukací harmoniku. Věřím v terapii a relaxaci a s tím mi pomůže produkce vlastní hudby. Když budu ve hře ve stresu, můžu mu takto psychicky i fyzicky uniknout a třeba při tom hledat imunity, bavit ostatní lidi a spřátelit se tak s nimi.
Svou čepici Davyho Crocketta [čepici z mývalí kůže, kterou nosil slavný americký voják Davy Crockett – pozn. překl.]. Ta čepice mi nosí štěstí. Nosil jsem ji na zkoušky a ty jsem pak udělal, nosil jsem ji i na rande a pak se mi zadařilo. Když mám tu čepici na sobě, vyvolám v sobě své nejlepší já.
Svou Bibli. Věřím tomu, že Kristus mi dává sílu a je důležité si připomínat jeho učení, zejména v časech zmatků a úsilí.
Komu ze Survivoru se nejvíc podobáš? Jeremymu Collinsovi. Byl to skutečně hodný chlap, který věděl, kdy má promluvit a kdy jenom pozorovat – je to můj Obama! Také Tonymu Vlachosovi, protože nad hrou přemýšlel inovativně. A nakonec Adamu Kleinovi, protože to je rodinný typ s příjemným smyslem pro humor. Všichni to jsou vítězové a já budu taky!
Proč ses přihlásil do Survivoru? Chci si dokázat, že na to mám. Kamarádi si ze mě vždycky utahovali, že nehraju populární sporty jako oni, takže tohle by pro mě byla ta největší soutěž. Jsem prostřední dítě, takže jsem byl taková černá ovce rodiny. Oba mí bratři toho spoustu dokázali, tak bych taky rád měl svou vlastní medaili za úspěch. Mou další motivací je moje smečka psů husky. Před nedávnem moji beta fenu Luna Moon srazilo auto. Myslel jsem, že je mrtvá, ale podařilo se nám ji zachránit. Bohužel jsem se kvůli tomu dost zadlužil. Z výhry bych chtěl založit pojišťovnu pro mazlíčky, aby v podobných chvílích nemuseli jejich páníčkové dělat to nejtěžší rozhodnutí svého života (nechat svého mazlíčka utratit).
Jak chceš přežít v Survivoru? Chápu, jak to chodí ve smečce. Jako chovatel sibiřských husky vím, že si důvěru svých psů získám tím, že je nakrmím. Jsem schopný rybář, takže jakmile se dostanu do vody, začnu chytat ryby pro svůj kmen a získám si jejich důvěru. Taky stavím boudy pro psy a umím zkonstruovat kotce pro štěňata – v kmeni to bude podobné. Vymyslím nový a pohodlný typ přístřešku, takže budu opět přínosem. V neposlední řadě musím umět se svou smečkou jednat přísně. Využiju své sociální schopnosti a navážu vztahy s celým kmenem, ale zároveň budu důrazný, když bude třeba někoho z nich vyloučit.
ELIZABETH
Jméno: Elizabeth Olson
Věk: 31 let
Bydliště: Longview, Texas
Povolání: kuchyňský personál
Zájmy: Zahradničení a pěstování vlastního jídla, jízda na koni (i když už pár let koně nevlastním) a vaření jednoduchého, ale skvělého jídla.
Co ti leze na nervy: Nesnáším líný lidi. A lidi bez špetky selskýho rozumu – řekla bych o nich, že jsou hloupí. Mamka vždycky říkala: „Používej hlavu – Bůh ti ji nenadělil jen pro okrasu.“ Taky mě štvou nudný a nezajímavý lidi. A ještě ufňukánci – nesnáším fňukání!
Popiš se třemi slovy: Pracovitá, jedinečná a šílená.
Osobní úspěch: Jsem matka. Vytlačila jsem ze sebe dvě holky bez léků na bolest. Byla jsem jako zvíře! Taky jsem v Kentucky se svými koňmi vyhrála tři státní šampionáty v disciplíně 4-H. Vytvořila jsem a vedla „JAW“, nejúspěšnější program v Redcloudu, což byl intenzivní disciplinární program pro středoškoláky, ve kterém se učili pracovní morálce, službám, Bibli a jízdě na koni.
Životní inspirace: Můj brácha Josh. Je v americké armádě. Všechno dělá z lásky a hrdosti k naší zemi a občanům. Zbožňuje svou rodinu a je naprosto oddaný své víře v Boha. Už od mala jsme byli nejlepší přátelé a mluvili jsme spolu o všem. Teď máme každý svou rodinu, takže už spolu nejsme tolik v kontaktu, ale stejně ho mám pořád ráda. Když jsem v obtížné situaci, vždycky si na něj vzpomenu a vím, že se mám snažit dál a nic nevzdávat!
Kdyby sis mohla vzít s sebou na ostrov tři věci, jaké by to byly a proč? Svůj klobouk. Bez něj se cítím nahá. Když mi bylo 11 let, nosila jsem svůj klobouk z pravé vlny i do kostela. Mamka se mě někdy snažila přinutit, abych si ho sundala, ale vždycky to skončilo velkou hádkou. Klobouk jsem měla na sobě během porodu svých dvou dcer, dokonce i během císařského řezu, když jsem rodila syna. Musela jsem hodně přesvědčovat chirurga, aby mi ten klobouk dovolil mít i na sále.
Čokoládu. Každá holka, která kdy měla krámy, potřebuje čokoládu. Čokoláda se hodí na smutek, dobrou náladu, vztek i hlad.
A nakonec blok a tužku, abych si mohla zapisovat všechny své myšlenky a plány. Obzvlášť, když tam nebude nikdo, s kým bych to mohla řešit – nerada bych zapomněla na něco důležitého.
Komu ze Survivoru se nejvíc podobáš? Velkému Tomovi z Afriky. Byl to vtipný vidlák, co toho víc ví o farmaření než o současné popkultuře. A taky Sandře Diaz-Twine, která byla vášnivá, chytrá, objektivní a hrála tvrdě.
Proč ses přihlásila do Survivoru? Chci být sama sebou a jít si za svými sny. Ať už jsou sebevíc šílenější. Když něco chcete udělat, není to nikdy moc šílený. Nesnesu pomyšlení, že bych v životě něčeho litovala. Já chci svůj život ŽÍT. Ta nejšílenější a nejhloupější věc, jakou může kdo udělat, je žít opatrně a ve strachu. Jděte si za svými sny – kdo ví, třeba se vám vyplní.
Dokážu to vyhrát! Věřím tomu, že vyhraju, pokud uslyším Jeffa říkat: „Vítejte v Survivoru, tady máte šátky.“ Jako první jsem viděla Austrálii a moc se mi to líbilo. Už jako malá jsem věděla, že jsem pro tento pořad jako stvořená. A že dokážu vyhrát a všichni jižani na mě budou moci být pyšní!
Jak chceš přežít v Survivoru? Budu oblíbená a potřebná hlavně na začátku, kdy budu pro ostatní shánět potravu. Navážu vztahy i s nečekanými spojenci a spojím tak rozdílné kultury i generace. V soutěžích budu soupeřivá. Jsem silná a nikdy se nevzdávám. Nevzdala jsem se ani v období, kdy jsem trpěla depresemi – prostě jsem šla dál, jednu nohu za druhou. Nespoléhala jsem se na pocity, ale na logiku. Bráním ostatní lidi před nespravedlnostmi. Lidé se se mnou rádi baví, protože cítí, že mi můžou věřit. Hru jsem sledovala dost na to, abych věděla, jak ji mám hrát, ale ne zas moc na to, abych byla fanatický fanoušek. Ten pořad prostě ZBOŽŇUJU. Mám ráda strategii a nevadí mi přetrhat vazby, když mi to přinese užitek, i když to nebude snadné. Stěhovala jsem se po celém světě a vždycky to vyšlo.
GABBY
Jméno: Gabriela Pascuzzi
Věk: 25 let
Bydliště: Denver, Colorado
Povolání: technická dokumentaristka
Zájmy: Turistika, sledování televizních pořadů o vaření, ale žádné vaření, čtení příliš mnoha online recenzí, než se pro něco rozhodnu.
Co ti leze na nervy: Lidé, co nahlas žvýkají. Lidé, co si myslí, že mají pravdu, i když se mýlí. A lidé, kteří nejsou dost sebeuvědomělí.
Popiš se třemi slovy: Popudlivá, inteligentní a empatická.
Osobní úspěch: Z pecivála jsem se stala dobrodruhem, který se občas zvedne z gauče a leze po horách, včetně fourteenerů (hor s nadmořskou výškou přes 14 000 stop [cca 4200 metrů – pozn. překl.])!
Životní inspirace: Kdokoliv, kdo je dost odvážný na to, aby byl zranitelný, miloval celým svým srdcem nebo vystupoval proti nespravedlnosti. A kdokoliv, kdo je dost odvážný na to, aby nosil ofinu.
Kdyby sis mohla vzít s sebou na ostrov tři věci, jaké by to byly a proč? Telefon, abych mohla volat rodině a přátelům o rady a láskyplná slova. Deník, abych si mohla zapisovat myšlenky a plánovat strategie. Zrcadlo, protože bych se bála, že budu mít celou dobu něco mezi zuby a nikdo mi to neřekne.
Komu ze Survivoru se nejvíc podobáš? Nejvíc se vidím v Aubry, protože je chytrá i emočně inteligentní. Mám sklony k pláči jako Dawn. A taky dokážu flirtovat jako Parvati… kdyby flirtovat neuměla a líbila se jenom šprtům.
Proč ses přihlásila do Survivoru? Fascinuje mě lidská psychologie a sociální dynamika. Také chci vyzkoušet ten nejšílenější experiment na světě. Zároveň mám ráda i nerada, když se snažím dostat ze své komfortní zóny. Chci se dozvědět, jestli se dokážu povznést nad psychické, emocionální i fyzické zmatky v této hře.
Jak chceš přežít v Survivoru? Sice hru dobře znám, ale budu to skrývat za svou sociální hru a budu se snažit nebýt (naprostý) trapák. Jsem emocionální a empatický člověk, který zároveň umí i analyticky přemýšlet. Má vyváženost mezi srdcem a rozumem mi získá spojence a nakonec i milión dolarů.
JESSICA
Jméno: Jessica Peet
Věk: 19 let
Bydliště: Lakeland, Florida
Povolání: servírka
Zájmy: Chození na pláž, cestování, fotografování, nakupování a cvičení.
Co ti leze na nervy: Když někdo na kýchnutí neodpoví „zdravíčko“, lidé, kteří žvýkají s otevřenou pusou, a lidé, kteří ostatním skáčou do řeči.
Popiš se třemi slovy: Společenská, optimistická a motivovaná.
Osobní úspěch: Že mě vybrali do této hry už v tak mladém věku. Někteří lidé na tuto příležitost čekají roky a já mám štěstí, že se můžu zúčastnit toho, co tolik znamená nejen pro mě, ale i pro milióny dalších lidí v celé zemi.
Životní inspirace: Stephenie LaGrossa. Během dospívání jsem neustále obdivovala její výkony ve hře. V Guatemale ukázala tolik odhodlání, energie a optimismu. Mým životním cílem je udržet si optimismus v jakékoliv situaci. Věřím tomu, že v životě nezáleží na tom, co se nám přihodí, ale jak na to reagujeme. Proto se chci vždy na vše podívat s odstupem a podle toho se rozhodnout, co by se mělo dít dál.
Kdyby sis mohla vzít s sebou na ostrov tři věci, jaké by to byly a proč? Kartáček na zuby, protože představa, že si 39 dnů nemůžu vyčistit zuby, mi nahání husí kůži. Svůj polštář, abych měla nějaké pohodlí. A svou Bibli, protože vztah k našemu Pánovi je pro mě nesmírně důležitý, takže mít ji tam s sebou by pro mě hodně znamenalo.
Komu ze Survivoru se nejvíc podobáš? Chci hrát jako Sarah v sérii Game Changers. Měla vynikající sociální hru a mně by se to mohlo také podařit, protože umím navazovat vztahy s lidmi. Snad podobně zvládnu vybalancovat i život v táboře a dostanu se stejně daleko jako ona.
Proč ses přihlásila do Survivoru? Do pořadu jsem šla hlavně kvůli samotné zkušenosti. Když jsem vyrůstala, moc ráda jsem sledovala Survivor. Nikdy bych si nemyslela, že se budu moci zúčastnit této úžasné životní zkušenosti. Jsem odhodlaná se snažit a zjistit, jak silná dokážu být. Také bych ráda vyhrála ten milión dolarů, to by změnilo život mně i mé rodině.
Jak chceš přežít v Survivoru? Přežiju, protože jsem extrémně přizpůsobivá. Umím rychle přemýšlet a rozhodovat se, je-li to třeba. Také dobře znám samotnou hru a to ode mě lidi určitě nebudou čekat. Nejvíc se vyžívám v tom, když mě ostatní podceňují, a v této hře se „mladá blondýnka“ často přehlíží.
LYRSA
Jméno: Lyrsa María Torres-Vélez
Věk: 36 let
Bydliště: Boston, Massachusetts (původem z Portorika)
Povolání: zaměstnankyně letecké společnosti
Zájmy: Kickbox, psaní a kreslení.
Co ti leze na nervy: Nedokážu vystát špinavou kuchyni, lidi, kteří pořád mluví jen o sobě, a také zbytečně opakující se zvuky.
Popiš se třemi slovy: Přehnaně ambiciózní, vtipná a vynalézavá.
Osobní úspěch: Vrátila jsem se do školy a dostala jsem se na postgraduál.
Životní inspirace: Mou hrdinkou je moje mamka, ale neříkejte jí to, prosím! Po 40 letech se vrátila na vysokou, studovala dva obory a odpromovala s vyznamenáním ještě dřív než já. Překonala své obavy a problémy se školou. Nikdy se však nevzdala a na některé hodiny jsme dokonce chodily spolu!
Kdyby sis mohla vzít s sebou na ostrov tři věci, jaké by to byly a proč? Skicák a tužku, abych si mohla kreslit a psát. Knihu Sto roků samoty, protože je to má oblíbená. Rukavice na kickbox, abych mohla trénovat.
Komu ze Survivoru se nejvíc podobáš? Asi Sandře. První dvě série hrála stylem „hlavně, že to nejsem já“ a byla nenápadná až do konce, kdy už to měla jisté. A taky bych stejně jako ona v Game Changers chtěla sníst tu kozu. Je to přece jídlo!
Proč ses přihlásila do Survivoru? Chci dokázat sobě i svým přátelům, že na to mám. Jsem fanynkou tohoto pořadu už od první série, i když pár detailů jsem už zapomněla. Přátelé si myslí, že když nerada tábořím, tak tohle nezvládnu. Záleží však i na sociální hře, ne jen na fyzické stránce hry, a já dokážu přelstít a přežít ostatní, když budu sama sebou a zapojím svůj mozek. Také musím splatit studentské půjčky za doktorské studium. Chtěla bych také vyhrát pro své rodiče a přátele. Hurikán Maria ošklivě zasáhl i Portoriko a já bych všem doma moc ráda pomohla.
Jak chceš přežít v Survivoru? Možná nebudu fyzická hrozba, i když se už asi čtyři měsíce věnuju kickboxu, ale dokážu vyhrát díky tomu, že budu pozorovat ostatní soutěžící, využiju jejich slabostí ke svému prospěchu a udržím si dobrou sociální hru. Na tu se spoléhám ze všeho nejvíce. Budu sice lidi vylučovat, ale naše vztahy budou opravdové. Jsem velmi loajální a upřímná, takže se budu snažit ostatní nepodrážet, ale přece jenom je to hra a já ji chci vyhrát.
NICK
Jméno: Nick Wilson
Věk: 27 let
Bydliště: Williamsburg, Kentucky
Povolání: veřejný obhájce
Zájmy: Vyjížďky na loďce po jezeře, jízda na čtyřkolce a tailgating na fotbalových zápasech a keenelandských dostizích [tailgating většinou obnáší grilování a popíjení alkoholických nápojů u otevřeného kufru auta, lidé se takto v Americe často baví na parkovištích u stadionů před sportovním zápasem nebo koncertem, popř. i po něm – pozn. překl.].
Co ti leze na nervy: Všeználkové a lidé, co se urazí kvůli každé maličkosti.
Popiš se třemi slovy: Okouzlující, přátelský a inteligentní.
Osobní úspěch: Stal jsem se právníkem vidlákem! V naší rodině jsem první vysokoškolský student a první, kdo získal bakalářský titul. Jsem také hrdý na to, že jsem veřejný obhájce, který se nehoní za penězmi, ale především pomáhá lidem – obzvlášť proto, že mi peníze a myšlenka na bohatství dodávaly motivaci ve škole.
Životní inspirace: Moje babča Joan. Je to ta nejobětavější osoba, jakou jsem kdy poznal. Když se mí rodiče rozvedli a já se svými čtyřmi sourozenci zůstal u táty, vychovávala nás ona. Naučila mě věci, které mi změnily život – jako například hodnotu tvrdé práce nebo proč je důležité pomáhat ostatním. Také mě naučila, jak si vychutnat pivo a bluegrassovou hudbu. Pracuj naplno, hraj naplno a miluj naplno. Její oblíbené rčení bylo: „Když ho nebudeš používat, tak ti upadne!“
Kdyby sis mohl vzít s sebou na ostrov tři věci, jaké by to byly a proč? Chlaďák, pivo a rádio. Není nic lepšího než být venku a dát si pár piv. Je to super při tailgatingu, na jezeře nebo u táboráku, takže na pláži na Fidži by to bylo určitě ještě lepší.
Komu ze Survivoru se nejvíc podobáš? J.T.mu z Tocantins, Heroes vs. Villains a Game Changers. Mám stejný jižanský šarm. V zápalu soutěže dokážu být tvrdohlavý. Buď to celé vyhraju, nebo do toho půjdu naplno a sám sebe pošlu domů. Ale ničeho nebudu litovat!
Proč ses přihlásil do Survivoru? Řekl bych, že lidé chtějí hrát Survivor ze tří důvodů – dobrodružství, peníze a sláva. Mou hlavní motivací jsou zážitky a dobrodružství! Už od dětství sním o tom, že budu hrát tuhle hru. Chci se v životě dostat ještě dál a pořádně se otestovat.
Další motivací jsou peníze. Kdybych měl milión dolarů, mohl bych splatit studentské půjčky, což by mi v kariéře otevřelo nové možnosti. Peníze však nejsou hlavní motivací, protože předpokládám, že si ten milión někdy sám vydělám.
O slávu mi vůbec nejde. Stejně jsou dnešní soutěžící slavní maximálně půl roku.
Jak chceš přežít v Survivoru? Vím, že můžu být Posledním trosečníkem, protože jsem pro tuto hru jako stvořený. Zaprvé jsem neústupný a pracovitý týpek. Celý život si jdu za svými sny a splnil jsem si je, i když jsem ze skromných poměrů.
Zadruhé jsem sympatický a společenský člověk. Zatřetí jsem fyzicky zdatný a silnější, než vypadám. Bude se mi dařit v soutěžích – v kmenových i individuálních, ve fyzických částech i při skládačkách. Začtvrté jsem velmi chytrý, ale dokážu to dobře skrýt za přízvukem a maloměšťáctvím. Ostatní mě určitě budou podceňovat.
Nakonec jsem expert na strategii v Survivoru. Jsem velký fanoušek, který studoval každou sérii a každý herní tah. Jak jsem říkal, jsem pro Survivora jako stvořený.
PAT
Jméno: Pat Cusack
Věk: 40 let
Bydliště: Watervliet, New York
Povolání: manažer údržby
Zájmy: Lov, fotbal a vyjížďky na loďce.
Co ti leze na nervy: Prokřupávání kloubů.
Popiš se třemi slovy: Vtipný, pracovitý a milující.
Osobní úspěch: Ze svých dětí jsem vychoval produktivní a společenské lidi.
Životní inspirace: Mým hrdinou je můj táta. Když jsme byli malí, tak měl dvě práce, aby uživil naši šestičlennou rodinu, jelikož matka byla po nehodě upoutána na lůžko.
Kdyby sis mohl vzít s sebou na ostrov tři věci, jaké by to byly a proč? Fotku ženy a dětí. To oni mě pohánějí. Nic víc nepotřebuju. Jsou moje každodenní motivace.
Komu ze Survivoru se nejvíc podobáš? Cochranovi, protože je chameleon jako já. Hatchovi, protože je to člověk, který nic nepředstírá.
Proč ses přihlásil do Survivoru? Hlavním důvodem je ten milión dolarů, ale jako mladý rodič tří dětí jsem nikdy nezažil dovolenou v tropickém ráji. Vlastně jsem ani nikdy neopustil stát New York.
Jak chceš přežít v Survivoru? Mým psychickým, fyzickým a emočním schopnostem se nikdo nevyrovná. Největší výhodou je však má obětavost a odhodlání.